Archiv akcí

Projekt byl podpořen z rozpočtu města Tábor: program podpory aktivit v oblasti kultury.

Letní semestr 2024

Horváthovi: Jak se dělá nakladatelství?

V úterý v 19:30 v Truhlárně (Lucínova 3090, Tábor).

  • 12. března: Juraj Horváth o tom, jak a proč funguje malé nakladatelství.
  • 19. března: Tereza Horváthová o práci s texty a autory.

pan Abditus: Jak přežívají utlačované národy

Vždy v úterý v 19:00 v Truhlárně (Lucínova 3090, Tábor).

  • 16. dubna: Které národy čelí utlačování a proč. Kam až může jejich potírání zajít. Jsou utlačované národy oběti proudu dějin a do jaké míry se svým osudem mohou něco dělat? Profil národa, který nám poslouží jako případová studie.
  • 23. dubna: Co a jak formuje národní identitu a jaký vliv na národ má, když ji nemůže svobodně vyjadřovat. Jak se utlačovaný národ vyvíjí, když se mu podaří se z náročných podmínek osvobodit. Jak důležité je téma naděje a co když je jedinou vyhlídkou bezmoc. Jak vypadá z pohledu utlačovaných národů současnost.

O přednášejícím: překladatel, učitel a průvodce, který mnoho let žil ve střední Asii a v Turecku, zná problematiku utlačovaných národů přímo z terénu. Tentokrát se vzhledem k tématu uchylujeme k tajemnosti: identita přednášejícího bude zveřejněna až přímo na přednášce, kde také vysvětlíme důvody, které nás k tomu vedly.

Zimní semestr 2023

Ladislav Nagy: Současná anglicky psaná próza

Vždy ve středu v 18:30 v prostorách fary na adrese Děkanská 305/6.

  • 4. října: Renesance žánrové literatury v současné anglicky psané próze (MP3 záznam, prvních 19. minut je záznam nekvalitní)
  • 18. října: Reflexe společenských změn po roce 2000 v současné anglicky psané próze (MP3 záznam)
  • 25. října: Historie a přítomnost anglicky psané prózy (MP3 záznam)

Ladislav Nagy je překladatel a ředitel Ústavu anglistiky na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Překladatelé komiksů: Richard Podaný a Hana Zahradníčková

Richard Podaný je překladatel z angličtiny a francouzštiny. Hana Zahradníčková je překladatelka z francouzštiny a redaktorka.

Tomáš Zahradníček: Prezidentská, nebo parlamentní republika? Prezident-slunce a přechody k demokracii ve střední a východní Evropě

  • Kdy: středa 8. listopadu v 18:30
  • Kde: v prostorách fary na adrese Děkanská 305/6.

Tomáš Zahradníček je historik působící na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Věnuje se výzkumu nejnovějších politických dějin ve střední Evropě.

Překladatel Jiří Pelán

Jiří Pelán je historik a překladatel.

Jan Kopřiva a Michal Votruba: Svět kampanologie a zvonů českobudějovické diecéze

Jan Kopřiva je reaktor v Českém rozhlase. Michal Votruba je zvonař.

Letní semestr 2023

Šárka Grauová: Brazílie – země mnoha tváří

24. května 2023 – Mezi garáží a Šalomounovým chrámem: náboženství a politika v současné Brazílii (MP3 záznam)

Brazílie, tradičně katolická země, podle všeho počátkem 30. let katolickou zemí být přestane: nejpočetnější náboženskou skupinou v ní nadále budou evangelikálové. Nejde přitom jen o soukromou změnu víry, ale o široký proces, který zasahuje celou společnost včetně politického života. Brazílie zde může být příkladem toho, co se odehrává v mnoha zemích Latinské Ameriky a je přítomno i na jiných kontinentech.

31. května 2023 – „Domorodá“ Brazílie: minulost a současnost indiánských kultur (MP3 záznam)

Indiáni, kteří jsou v Brazílii zastoupení 305 etnickými skupinami, se v průběhu 20. století dočkali alespoň částečné ochrany svých práv. V souvislosti s hospodářskými potížemi Brazílie počátku 21. století se však jejich situace znovu zhoršila: o problémech, jako je odlesňování nebo zabíjení indiánských vůdců, se píše i u nás. Indiáni si sice vytvořili organizace, které je zastupují, přesto je tragická situace nutí mobilizovat i jejich duchovní zdroje.

14. června 2023 – Pestré barvy Brazílie: pluralita tradic (MP3 záznam)

Brazílie se od ostatních latinskoamerických zemí neodlišuje pouze jazykem, ale i dějinným vývojem a etnickým složením. Portugalští kolonizátoři sem přivezli z Afriky obrovské množství otroků, jimž brazilská kultura za mnohé vděčí. Na přelomu 19. a 20. století se Brazílie otevřela přistěhovalcům z mnoha zemí světa, počínaje muslimy z Blízkého východu, přes východoevropské Židy utíkající před pogromy, po Japonce, Italy, Španěly, Portugalce, Němce, ale i Čechy.

—

Šárka Grauová je česká vysokoškolská učitelka, portugalistka (romanistka) a také překladatelka z portugalštiny. Přednáší na Ústavu románských studií FF UK v Praze. Jejímu vědeckému zájmu se těší zejména portugalsky psaná literatura.

Doprava ve veřejném prostoru měst

10. 5. (MP3 záznam)

Kdy se veřejné prostory našich měst, historicky místa sdílení, komunikace a obchodu, staly místy pro dopravu? Jaký je v tom vůbec rozdíl? A jaké jsou současné strategie, které nás vrací zpět k městu pro každého?

Kateřina Čechová je architektka a urbanistka, donedávna spolupracovala na urbanistických projektech s kanceláří UNIT architekti a působila jako pedagožka a výzkumnice na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Věnovala se výzkumu a výuce v oblasti soudobých tendencí urbanismu, realizací velkých projektů, dopravy ve městech a historie a teorie urbanismu. Od podzimu 2022 působí jako vedoucí Kanceláře architekta města Tábor.

Zimní semestr 2022

Chorvatsko a Balkán: zaniklá střední Evropa

  • 15. 11. Méně známé zajímavosti regionu (MP3 záznam)
  • 22. 11. Chorvatsko jako místo hledající svou identitu (MP3 záznam)
  • 29. 11. Historie česko-chorvatských vztahů. Také o českých krajanech. (MP3 záznam)

> Řeč bude o Krvavých vratech, o českém „milovat“ v hlaholských rukopisech, parléřovské gotice, rokovém klubu Jan Palach, doktoru Štrosmajerovi, soše Gavrila Principa, turbofolku, válečném kýči, Titově bustě, skandování splitských fotbalových fanoušků, neomítnutých domech, sarajevských růžích, česko-chorvatské lidovce, plněné paprice, paprice vůbec, paštičkářích, veteránech, mafiánech, partyzánech, poznávacích značkách, hraničních přechodech, prvním máji, rakiji, tufahiji a kávě.

Kdo je Luděk Korbel?

> Jsem učitel českého jazyka a literatury, pět let jsem působil u krajanské komunity v Chorvatsku. Píšu recenze knih, zabývám se didaktikou literatury a literaturou pro děti a mládež. S Balkánem mě pojí dlouholetý vztah, cestuji sem pravidelně, mám zde přátele a vždy mě zajímala i jeho kultura a literatura.

Letní semestr 2022

cyklus Islám jako kultura

Islám jako třetí nejmladší monoteistické náboženství vychází ze semitských kořenů, má celou řadu prvků a faktů spjatých s židovstvím i křesťanstvím, ve středověku zrodilo vyspělou kulturu, v novověku podlehlo kolonizaci. Dnes islám bojuje sám se sebou i s okolním světem, často podléhá ideologizaci a politizaci. Přesto žije, tvoří a touží po míru. Dívat se na islám jako na kulturní svět je neobyčejné zajímavé a podnětné.

Lukáš de la Vega Nosek (nar. 1978) je islamolog a religionista, působící na HTF UK a Pedagogické fakultě UHK. Po studiích teologie se vydal na 8 let do Říma a Káhiry, kde se učil arabsky a islamologii od slovutných křesťanských islamologů. Dnes se ukotvil v Uhlířských Janovicích, poblíž Kutné Hory a Sázavy. Má tu domeček se zahradou, třešní, švestkou i mirabelkou. Manželku má spjatou s Chille a kluky vede k arabštině. Snad již v létě vydá odbornou islamologickou prvotinu, ve které se zamýšlí nad křesťanskou islamologií. Snad ji zapije domácí slivovicí – in šá´Alláh!

1. června – V mlze muslimské víry a sebereflexe muslimů – aneb o historických pramenech k počátkům islámu (MP3 záznam přednášky)

15. června – Když se „slovo stalo knihou“ – aneb o Koránu (MP3 záznam přednášky)

16. června – Islám a vzdělanost – čili o výchově a memorování (MP3 záznam přednášky)

22. června – Několik zastavení nad literaturou z per muslimů – aneb o muslimském literárním bohatství i dědictví (MP3 záznam přednášky, fotografie knih)

cyklus Migrační výzvy včera a dnes

30. března – Etnické čistky a deportace na Ukrajině za Stalina a Hitlera (MP3 záznam přednášky)

Kde se vzalo ruskojazyčné obyvatelstvo na Ukrajině? Co má společného „holodomor“ a holocaust? Proč byl Krym téměř prázdný, když ho Chruščov daroval Ukrajině? Proč Tataři milují Ukrajinu? Proč je tolik (ne)oblíbený Stepan Bandera? Kde a kdy se nacisté rozhodli fyzicky zlikvidovat evropské Židy? A jakou roli v tom hráli Ukrajinci?

6. dubna 2022 – Zastavíme globální migraci rozvojovou pomocí? (MP3 záznam diskuze)

Politici často uklidňují veřejnost, že zastaví migraci zejména z chudých zemí Afriky a Asie rozvojovou pomocí. Zachovají si tak tvář „humanisty“ a zároveň tím ospravedlní uzavření hranic nevítaným vetřelcům. Jak má tato pomoc probíhat a jaký reálný dopad na migrační procesy obvykle má, to však zůstává stranou pozornosti.

20. dubna – Identita muslimských imigrantů v Evropě a USA (MP3 záznam přednášky)

Muslimové v USA jsou značně zapojeni do fungování americké společnosti a do velké míry se s ní identifikují. Přestože i zde došlo k tragickým událostem, účast amerických muslimů v terorismu je zcela minimální. Vysvětlením není pouze rozdílný podíl muslimů v obyvatelstvu Ameriky a Evropy, ale také značně odlišný původ a vývoj těchto komunit na obou kontinentech.

Ondřej Klípa vystudoval slavistiku (se spec. polština) a etnologii na FF UK (Mgr.) a Mezinárodní teritoriální studia na IMS FSV UK (Bc., Ph.D.). Pracoval v sekretariátech Rady vlády pro národnostní menšiny a Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny na Úřadu vlády a v Centru zahraniční spolupráce Arcidiecézní charity Praha. Nyní působí na Fakultě sociálních věd UK. Zaměřuje se na migraci, etnické konflikty, etnické a náboženské menšiny a sociální vyloučení.

Zimní semestr 2021

cyklus Iniciační rituály a christianizace Evropy

  • Alžběta Filipová: Moc svatých a jejich těl v raně křesťanském světě (úterý 12. října 2021)
  • Zuzana Frantová: Koruna, trůn a nebeská odměna – Křest v Baptisteriu ortodoxních v Ravenně (úterý 19. října 2021)
  • Pavla Tichá: Zasvětit, ale nepokřtít: mystéria pozdně antického Říma (úterý 26. října 2021)

cyklus Výzvy a východiska vzdělávání v roce 2021

  • Daniel Pražák: Hodnocení učitele žákem – zpětná vazba od žáků (středa 13. října 2021)
  • Petra Skalická: Čtením a psaním ke kritickému myšlení (středa 20. října 2021)

Zimní semestr 2020

12. září – La Rufla – festival románských kultur.

Letní semestr 2020

  • 25. února – Ivan Foletti – Jak se rodí nový člověk: iniciační rituály, umění a mediální revoluce v roce 400
  • 3. března – Klára Doležalová – Cesta ke znovuzrození: Rituál křtu a mozaiky Teodorova komplexu v Aquileji
  • 10. března – Katarína Kravčíková – Smrt, znovuzrození, iniciace, komunita a centrální prostor. Proč?

Zimní semestr 2019

  • PhDr. Jan Samohýl, Th.D. – přednáškový cyklus Židovské inspirace křesťanství
  • 30. 9. 2019 Mgr. Šárka Grauová, Ph.D. – Lusobrazilská knihovna
  • 25. 9. 2019 Marie Sovadinová – Dobré umírání a paliativní péče
  • 24. 10. 2019 PhDr. Alice Flemrová, Ph.D. – Dítě v italském románu
  • 12. 12. 2019 Ing. Mgr. Jan Němec, Ph. D. – Latinská Amerika na politickém rozcestí.
  • 1. 1. 2020 PhDr. Klára Benešovská CSc. – Notre dame de Paris

Letní semestr 2019

  • 15. 1. 2019 doc. PhDr. Ladislav Nagy PhD. – Historie v současném románu 18. 2. 2019 RNDr. Jiří Sádlo, CSc. – Od tradičního venkova k suburbánní krajině blízké budoucnosti
  • 21. 3. 2019 RNDr. David Pithart, CSc. – Voda, sucho, krajina
  • 11. 4. 2019 Doc. RNDr. Jan Pokorný CSc. – Opomíjená úloha vegetace
  • 23. 5. 2019 Martin Bedřich, Ph.D. – Putování krajinou jako kulturně-spirituální aktivita
  • 6. 6. 2019 doc. Ivan Foletti, MA, Docteur es Lettres – Krajina jako galerie obrazů: stěhovaví historici umění a jejich pouť časem

Zimní semestr 2018

  • Mgr. František Korbel, Ph.D. – Nový občanský zákoník – svobodně žít a svobodně se domlouvat, návrat k tradičnímu sousedství
  • PhDr. Salim Murad, Pd.D. – “Mezi svými” – kultura a identita v časech globalizace a superdiverzity
  • Mgr. Sylva Fischerová, Ph. D. – Starý a Nový svět aneb utopie, dystopie a cesty tam a zase zpátky
  • Ing. Arch. Mgr. Norbert Schmidt – Kolik prostorů se vejde na jedno místo? O staré a nové architektuře
  • Jakub Jirsa, Ph.D. – O „lidském díle“ v antice (a dnes)
  • PhDr. Jan Rous – Svět po Gutenbergovi aneb vynález knihtisku